1.1K
Downloads
5
Episodes
Artalk je časopis o současném vizuálním umění, který se zabývá reflexí dění na výtvarné scéně v Česku, na Slovensku i v zahraničí. Kromě publikování textů vstupuje aktivně do veřejného prostoru prostřednictvím organizování diskuzí a produkcí podcastů. Továrna na kulturu je podcastová série, kterou připravují redaktorky Anežka Bartlová a Anna Remešová. Zabývá se vývojem kultury a státní kulturní politiky v Česku a na Slovensku po roce 1989.
Episodes
Tuesday Mar 14, 2023
Továrna na kulturu 5: Zuzana Došeková
Tuesday Mar 14, 2023
Tuesday Mar 14, 2023
Status umělce a kulturního profesionála v zahraničí
Pokračování podcastové série Továrna na kulturu rozvíjí téma, kterého jsme se již dotkli v minulých dílech – a to, jak lokální kulturní politiky v Česku a na Slovensku (ne)souvisí s agendou Evropské unie. Naší další hostkou je Zuzana Došeková ze slovenského ministerstva kultury, která je součástí expertní skupiny na úrovni EU, jež se věnuje statusu umělce a kulturních profesionálů. V rozhovoru jsme se proto primárně věnovali různým příkladům této legislativní úpravy v evropských zemích, ale zajímalo nás také, jak se vyvíjí diskuze o statusu umělce na Slovensku.
„Podle UNESCO definice má status umělce dva rozměry. V širším pojetí je to celkové postavení umělců ve společnosti. Jde o uznání, které jim přísluší, nebo které jim společnost vyjadřuje za to, jakým způsobem společnosti přispívají a co dělají. V užším pojetí jde o legislativní nástroje, většinou ze třech skupin: z daňové, pracovněprávní a sociální oblasti, respektive oblasti sociálního zabezpečení. Jejich cílem je zohlednit atypické formy zaměstnávání umělců a dostat umělce na lepší úroveň pracovních podmínek, které by byla porovnatelné se zaměstnanci v jiných sektorech hospodářství,” vysvětluje Zuzana Došeková. V podcastu jsme se bavili také o tom, jak se samotná umělecká scéna na Slovensku i v Česku k tématu staví a proč o něm víme tak málo. Který evropský stát má nejprogresivnější podobu tohoto zákona? A do jaké míry může být zahraniční zkušenost inspirující v Česku nebo na Slovensku? Mohl by být řešením irský experiment s nepodmíněným příjmem pro vybrané umělce a umělkyně?
Zuzana Došeková je analytička Institutu kulturní politiky, analytické jednotky Ministerstva kultury Slovenské republiky. Analytické jednotky na Slovensku působí na úřadech státní správy a jejich úlohou je pomáhat státu rozhodovat na základě kvalitních analytických podkladů a dat. Došeková je zapojená do evropské expertní skupiny OMC (Open Method of Coordination) pro status a pracovní podmínky umělců a kulturních a kreativních profesionálů. Skupina vznikla v roce 2021 v rámci Plánu práce pro kulturu 2019-2021 a její úlohou je vypracovat zprávu, která prozkoumá současný stav statusu umělců a kulturních profesionálů ve státech EU a navrhne doporučení s příklady dobré praxe ze členských států.
Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.
Monday Dec 27, 2021
Továrna na kulturu 4: Zora Jaurová
Monday Dec 27, 2021
Monday Dec 27, 2021
Slovenská cesta a evropská města kultury
Poslední letošní díl podcastové série Továrna na kulturu se věnuje vývoji státní kulturní politiky a kreativních průmyslů na Slovensku. Pozvání přijala slovenská politička a expertka na kulturní politiku Zora Jaurová. Společně s ní jsme probrali vývoj státní podpory kultury na Slovensku po rozpadu Československa. Zároveň jsme rozebrali také podstatný fenomén, o kterém jsme dosud v Továrně na kulturu nemluvili, a tím jsou Evropská hlavní města kultury. Zajímala nás jejich konkrétní podoba v souvislosti s Košicemi, které titul získaly v roce 2013, ale také s aktuálním vyhlášením Trenčína jako evropského hlavního města kultury v roce 2026.
Jak vypadala decentralizace, ke které v kultuře docházelo po roce 1989? S čím se potýkala slovenská kulturní scéna po rozpadu Československa a jaké dopady má dění 90. let na současnou situaci? Zora Jaurová ve čtvrtém a letošním posledním díle Továrny na kulturu popisuje, jak si nově budovaná kulturní infrastruktura na Slovensku dodnes těžce vydobývá důvěru mezi veřejností, což s sebou nese i ztíženou možnost kultury vytvářet prostory pro společnou diskuzi. Privatizace kulturních institucí i oslabená pozice ministerstva kultury pak dala průchod představě o tom, že kultura stojí v protikladu k ekonomice a není tak plnohodnotnou součástí společnosti. To se snažili změnit odborníci a odbornice, kteří propracovali – ve snaze vytvořit most mezi kulturní a ekonomickou sférou státu – koncepci kreativních průmyslů. Jaurová ale v rozhovoru mimo jiné dodává, že dnes se už diskuze o kreativních průmyslech výrazně posunula a přestává pomalu dávat smysl, protože si začínáme uvědomovat, jakým způsobem ekonomické argumenty dopomohly k utilitarizaci kultury.
Zora Jaurová vystudovala divadelní dramaturgii a působila jako divadelní dramaturgyně, kritička a překladatelka. V letech 2004-2008 pracovala jako ředitelka národní kanceláře evropského grantového programu Kultura. V letech 2004-2006 zastupovala Slovenskou republiku ve Výboru pro kulturní záležitosti Rady EU. V roce 2005 založila Inštitút pre kultúrnu politiku, věnuje se analytické činnosti a podpoře této oblasti. Je víceprezidentkou evropské organizace Culture Action Europe. Od dubna 2007 působila ve funkci hlavního konzultanta projektu Košice – Interface 2013, který se stal vítězným projektem v slovenské soutěži o titul Evropské hlavní město kultury 2013. V současnosti je místopředsedkyní politické strany Progresívné Slovensko.
Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.
Monday Dec 13, 2021
Továrna na kulturu 3: Vít Havránek
Monday Dec 13, 2021
Monday Dec 13, 2021
Od lokální ke globální perspektivě
V minulých dílech podcastové série Továrna na kulturu jsme se dotkli vývoje kulturní scény v 90. letech a proměn kulturní politiky kolem vstupu České republiky do Evropské unie. Právě na toto transformační období byl zaměřen výzkumný a výstavní projekt Monument transformace, který v roce 2009 připravil společně s umělcem Zbyňkem Baladránem i náš dnešní host Vít Havránek. S Vítem Havránkem, dnes působícím na Akademii výtvarných umění v Praze, se opět vrátíme do 90. let, k fungování veřejných institucí ve vztahu k nově vznikající nezávislé umělecké scéně, ale zeptáme se také na vznik mezinárodní sítě tranzit a zpětně zrekapitulujeme i již zmíněný projekt Monument transformace.
Jak vypadal vztah na umělecké scéně mezi nezávislými a státními institucemi? Kolem jakých prostorů se v devadesátých letech organizovali kulturní pracovníci a pracovnice a skrze jaké kontakty se otevírala „scéna” zahraničí? V rozhovoru s Vítem Havránkem nás zajímalo právě téma internacionalizace a jeho konkrétní včlenění do státní kulturní politiky. Pokusili jsme se tak načrtnout odpověď na otázku, zda existovala ucelená představa o otevírání českých výstavních institucí zahraniční spolupráci, anebo zda se jednalo spíše o vlivy, které sem přicházely zvenčí. Kromě internacionalizace se pak druhá polovina rozhovoru věnuje projektu Monument transformace, pojmu tranzitologie a možnostem překlopení reflexe období po roce 1989 do výstavy.
Vít Havránek působil v 90. letech na různých pozicích a v rozličných institucích: od Sorosova centra současného umění, přes Ústav dějin umění AV ČR, až po Národní galerii a Galerii hlavního města Prahy. V roce 2002 spoluzaložil pražskou pobočku středo- a východoevropské sítě tranzit. Pod tranzitem téměř dvacet let připravoval výstavy, diskuze a publikace, jeho poslední aktivitou v tranzitu bylo kurátorování prvního ročníku bienále Ve věci umění, společně s Terezou Stejskalovou. V současnosti pracuje jako prorektor pro zahraniční záležitosti na Akademii výtvarných umění.
Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.
Tuesday Dec 07, 2021
Továrna na kulturu 2: Marta Smolíková
Tuesday Dec 07, 2021
Tuesday Dec 07, 2021
Česká státní kultura na cestě do Evropy
Do druhého dílu podcastové série Továrna na kulturu, která sleduje vývoj státní kulturní politiky od devadesátých let po současnost, si Anežka Bartlová a Anna Remešová pozvaly Martu Smolíkovou, expertku na financování kultury a kreativní průmysly. Rozhovor naváže na předchozí díl, vrátíme se opět do devadesátých let tentokrát ale se zvláštním zřetelem na intervence zahraničních institucí. Dále bude řeč o vstupu České republiky do Evropské unie a o vlivu evropských dotačních programů jak na strategie státní podpory kultury, tak i na vzrůstající diskuzi o koncepci kreativních průmyslů.
Jak vypadala umělecká scéna v devadesátých letech, kdy přestala být podpora kultury organizována pouze státem v rámci Svazu českých výtvarných umělců a Českého fondu výtvarných umění a namísto toho vznikla řada takzvaně nezávislých galerií a dalších výstavních institucí? Jaké koncepční rámce ve druhé polovině devadesátých let určovaly financování kultury a její proměny?
Marta Smolíková pracovala na přelomu tisíciletí v Sorosově centru pro současné umění Praha, jež v devadesátých letech plnilo důležitou funkci ve vztahu k zahraničí, ale také v podpoře lokálního progresivního umění. Smolíková je také odbornicí na kulturní politiku a v klíčové době po vstupu ČR do EU v roce 2004 založila vlastní agenturu soustředící se na podporu kultury právě skrze evropské granty. Hlavní otázka druhého dílu Továrny na kulturu proto zní, co vstup do EU znamenal pro směřování podpory české kultury, jakým způsobem proměnil lokální dotační programy a co můžeme očekávat od koncepce kreativních průmyslů v nově zformulované státní kulturní politice.
Marta Smolíková je členkou Rady ITI – Mezinárodního divadelního institutu, zastřešující platformy pro scénická umění a v letech 2011-14 působila také jako místopředsedkyně, později předsedkyně Státního fondu kultury ČR. Byla ředitelkou Knihovny Václava Havla a od roku 2016 je ředitelkou Open Society Fund v ČR, od roku 2020 předsedkyně spolku Česká ženská lobby a místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů a od května 2021 členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.
Monday Nov 29, 2021
Továrna na kulturu 1: Johana Lomová a Lenka Lindaurová
Monday Nov 29, 2021
Monday Nov 29, 2021
Od svazu k nadaci aneb Transformace jako tunel?
Továrna na kulturu je podcastová série časopisu Artalk, který připravují redaktorky Anežka Bartlová a Anna Remešová. Budeme se v ní letos i v roce 2022 zabývat vývojem kultury a státní kulturní politiky po roce 1989.
V prvním dílu nazvaném Od svazu k nadaci aneb Transformace jako tunel? se budeme soustředit právě na období po sametové revoluci a na protesty zformované kolem budovy Výstavní síně Mánes.
Pozvání do prvního dílu přijaly Lenka Lindaurová, která po revoluci pracovala jako novinářka v redakci nezávislého kritického měsíčníku Umělec a posléze v kulturní rubrice Lidových novin a posléze i v několika oborových časopisech a Johana Lomová, pedagožka a kritička současného umění, která byla v roce 2013 se podílela na aktivitách iniciativy Mánes umělcům a v současné době je členkou Spolku Skutek.
Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.